NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zdravím, Ioannesi! Mohl bys přiblížit čtenářům MetalMania historii své kapely, kdo stál u zrodu?
U zrodu (ač se to bude zdát divné) jsem stál Já a náš současný klávesista, poté se k nám přidal violista Vítek. Začínali jsme v roce 1993, doma s malinkatými komby a velkými sny.
Přijmi můj obdiv - po mnoha letech na scéně jste vydali konečně druhé CD, které předčilo očekávání. Vaše tvorba je od tohoto momentu mnohem pestřejší a zajímavější. Jak chceš aby zněla vaše tvorba, co bys doladil, změnil?
Chtěl bych, aby naše tvorba zněla přesně tak jak zní. Jsou to hlasy našich srdcí… Asi se trošku odchýlíme od směru, ale v rámci směru :o)…. Možná přidáme více pohybu, myslím v muzice, bude ještě více dýchat, než dýchá doposud… Je možné, že v budoucnu přijde i změna sestavy, ale nechci předbíhat.
Máš rád svou kapelu a snažíš se pro ni udělat co nejvíc. Byl někdy moment, kdy jsi měl chuť to celé zabalit? Kdy to bylo?
Samozřejmě, že ji mám rád, je to můj život. Bez ní bych asi neexistoval.A jisté je, že jsem měl chuť s tím už několikrát seknout. Zvlášť při změnách v sestavě, když se noví lidé museli učit znovu celý repertoár, ale to už není aktuální.
U vás v kapele téměř nikdo skutečně neposlouchá metal. Převládají muzikanti se zájmem o jazz, folk nebo středověkou hudbu. Jak jste se dali dohromady? Jsou nakloněni tomu přistoupit na metalové elementy (jako například tvůj chrčák:-) ?
Dali jsme se dohromady přes známé. Vždy někoho přivedli, ten si to zahrál a zjistil, že tuhle muziku může hrát, a že se mu líbí. Slovo dalo slovo a hrají dodnes. Máme ve svém středu už 4 konzervatoristy a nestěžují si, ba naopak. A s tím chrčákem to není až zase tak strašné, máme i melodický zpěv.
Máte doom metalové kořeny. Co si myslíš o české doomové scéně, o boomu tzv. "moravského doomu" a podobně?
Doom už hezkou řádku let neposlouchám. Je to pro mne až moc pomalá a nezajímavá muzika. A ohledně „moravského“ doomu :o). Dost nafouknutý balonek…. Něco je tam dobré a něco ne. Nemá cenu škatulkovat podle toho, odkud kapela pochází. To smrdí „nesmrtelným, neprůstřelným americkým hrdinou“. To je ůplně stejná situace.
Tvým obrovským vzorem je King Diamond. Čím na tebe působí, co se ti na něm líbí?
Perfektní texty, skvělá muzika, vynikající podiová show. Ten chlapík to vzal za dobrej konec… Vezměte si, že už aktivně hraje přes 20 let a lidi na něj chodí po celém světě… To už mluví samo za sebe.
Právě kvůli tvé zálibě v konceptech Kinga Diamonda by mě celkem zajímaly vaše textová složka. Můžeš trochu osvětlit o co jde?
Je to příběh, jak jinak. Ale není jako od Diamonda. Není přesně určen a každý si v něm může najít svůj příběh svůj. Podlé své nálady, podle svých myšlenek a podle toho, zda v něm chce příběh najít, nebo nikoliv. Je to o ovládnutí Srdce… Srdce Krále. Tenhle příběh je o víře, o skryté lásce a o touze trestat a ovládat další osoby, ať to stojí cokoliv… i váš život.
Vaše hudba má velice "baladickou" a "pohádkovou" atmosféru. CO si myslíš o tomto přirovnání, souhlasíš?
Nevím. Jen chci říci tohle. Děkuji všem, kteří to takhle cítí. Asi opravdu našli smysl této hudby.
S jakými kapelami dobře vycházíš? Chceš něco doporučit?
Vycházím dobře s těmi, kteří chtějí, abych s nimi dobře vyšel. Když nechtějí, nebavím se s nimi. Líbí se mi hodně českých kapel. Velice dobrými přáteli jsou Immortal Tears, Mater monstifera, Rea Silvia…. Je jich spousta.
Kde v blízké době hrajete?
Nejlépe je kouknout se na naše stránky - www.volny.cz/interitus.
A nakonec - co čeká INTERITUS v budoucnu, na kdy je naplánováno nové CD a o co půjde?
Na jaře, nebo v létě chystáme promo EP. Spoustu koncertů nejen po Čechách, ale také trošku odpočinku. Máme mnoho nápadů na nové písničky… možná z nich složíme dalsí CD (opět příběh) a vydáme v roce 2004.
Děkuji za rozhovor !
Já také děkuji, mějte se… Ioannes
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.